Jedi Knight II: Jedi Outcast

Možná jste si všimli, že kvalita počítačových her na motivy hvězdných válek (tj. Star Wars) z prodkuce společnosti LucasArts má - alespoň co se kvality týče - tendenci, která by se dala označit za kolísavou, ne-li dokonce sestupnou. Je to způsobeno logickou sanhou vytvářet takové tituli, které zaujmou (tj. přimějí zaplatit) nejširší publikum což vede ke vzniku nejrůznějšího komernčního braku. Míra jeho pokleslosti je téměř vždy přímo úměrná počtu obchodních a ochraných známek, které jsou přítomny v názvu hry. Nahlížíme-li na věc tímto způsobem, pak nám při prvním pohledu na Star Wars Jedi Knight: Jedi Outcast musí naskočit studený pot na zádech. Přesto jsou zde dva pozbudivé signály: 1) Vývoj byl svěřen do rukou renomovaného studia Raven Software, které má na svém kontě časem prověřené tituly typu Heretic, Hexen či Soldier of Fortune II. 2) Všechny hry v této řadě (Dark Forces, Jedi Knight: Dark Forces II) patří k tomu jednoznačně nejlepšímu, co pod křídly LucasArts kdy spatřilo světlo světa.

S tímto přesvedčením jsem také vkládal kompaktní disk do mechaniky a pustil se do hraní. První úrovně mi však přinesli rozčarování a zklamání. Až nápadně se podobal Dark Forces a co bylo před takřka sedmi lety originální, úžasné, nápadité a inovační, je nyní šedé, průměrné, neoriginální a stereotipní. Po vašem boku se sice objevuje ztepilá pilotka Jan Ors, ale způsob vzájemné kooperace je tak ubohý, a nemohl jsem se zbavit dojmu že byla do hry dána dodatečně. O proti kooperaci v Medal of Honour: Allied Assault, kde na vás dýchne operace na Omaha Beach a vy běžíte napříč pláží ve skupině několika desítek vojáků, kteří po vašem boku střílejí, umírají a kryjí se to vypadá vážně uboze. V Jedi Knight II: Jedi Outcast procházíte prázdnou opuštěnou vesmírnou základnou, která nemá hlavu ani patu, a hledáte tlačítka, jež jste přehlédli. Tento trend desingu se mi zdá je již několik let z módy.

Co ovšem opravdu nepřehlédnete, je skutečnost, že Jedi Knight: Jedi Outcast je opravdu obtížný. Je to způsobeno vašimi protivníky. Poslední dobou se klade důraz na tzv. realistický zásahoví model, kdy se nepřítel chová jinak, střelíte jej do nohy, a jinak, střelíte jej do hlavy, což odpovídá realitě, ale autoři dohnali celou záležitost až úplně do extrémů. Po 20 minutách hraní a 5 načteních hry jsem nabyl dojmu, že protivníci jsou vyjma zásahu do hlavy téměř nesmrtelní. Navíc je jich HODNĚ. Není výjimku, když stisknete tlačítko a do místnosti se začnou valit imperiální vojáci a se řevem obklíčit, zabít po vás začnou kosit. To může hráči zviklému na plížení v temných chodbách a zabijení jednotlivých jedinců způsobit nemalí šok, protože těžko můžete počítat, že z přestřelky vyváznete se zdravou kůží. Všude je nedostatek lékárniček, takže jste stále na dně a adrenalin vám pořád buší do spánků. Poprvé jsem v nějaké hře používal granáty a nášlapné miny, protže přesila je místy až neuvěřitelná.

Nepřátelům můžete čelit s arzenálem konvenčních zbraní, který není hráči Dark Forces či Jedi Knight: Dark Forces II příliš představovat, neb v jádru nedoznal žádných změn. Toto jádro je tvořeno pistolí Bryar, jejíž kvality uměl ocenit již Han Solo a která vás provází takřka po celou hru, protože je přesná úsporná a náboje do ní se válejí na každém kroku. Z počátku ale budete používat spíše pušku E-11 Blaster, erární zbraň imperiálních vojáků - ta v sobě kombinuje uspokojivou přesnost a vysokou kadenci, která je vzhledem k počtu protovníků při boji na blízko téměř k nezaplacení. Díky ní sem přestal být skeptický k tzv. ,,sekundárnímu módu" střelby, kdy sice paprsky létají všemi možnými ale i nemožnými směry, ale jste-li obklopeni 10-12 nepřáteli (což zde není žádná vzácnost), pak to lze považovat pouze za klad. Dle statistik na konci byla má přesnost střelby 34% což přesně vystihuje tuto divokuo jízdu. Za zmíňku stojí také odstřelovací puška Tenloss Distruptor, která vyřadí téměř kohokoliv téměř kamkoliv.

Po ukončení prvních dvou misí nastává zlom, díky čemuž se Jedi Knight II: Jedi Outcast mění z béčkové střílečky v báječnou hru. Všechno začne tím že rytíř řádu Jedi (jak jinak, že) jménem Desann zabije vaši partnerku Jan a vy se sami poraníte vlastní puškou, když se postavíte proti Desannovu světelnému meči. V ten okamžik dostává dosud vaše bezcílné snažení janý cíl a směr - pomstít její smrt. Nejdříve zamíříte do údolí Jedi (tj. Valley of the Jedi), které jste v předchozím díle společně s Jan zachránili před jiným temným ritířem řádu Jedi, Jerecem, čímž neprozřetelně odhalíte protivníkovy jeho koordináty. Poté vkročíte do akademie Jedi (tj. The Jedi Academy), kde se setkáte s Lukem Skywalkerem, hlavním hrdinou z časového hlediska prvních tří dílů Hvězdných válek a ikonu světa Star Wars, a absolvujete krátký trénink, jehož cílem je navrátit vám schopnost používat sílu (tj. Force), a především potřebujete něco, čímž byste Desanna mohli řádně vykosit - světelný meč.

Světelný meč (tj. lightsaber) je klíčovou zbraní celé hry a konvenční arzenál začne s jeho příchodem hrát druhé housle. Kdykoliv jej vytasíte přestanete děj Jedi Knight II: Jedi Outcast sledovat vlastníma očima ale kamera se automaticky přepne do třetí osoby, což vám lépe umožňuje kontrolovat prostor kolem sebe. V zásadě má tři funkce: útok nablízko, útok z dálky a odrážení střel. První dvě zmíněné není třeba moc rozebírat - prostě se soustředíte na pobíjení protivníků ve vašem dosahu (při útoků na relativně omezenou dálku se vám meč vrací do rukou jako bumerang), třetí slouží k odrážení střel z energetických zbraní, díky čemuž se můžete bránit vůči vojákům s puškami apod. Všechny vlastnosti se v průběhu hraní zlepšují, takže nakonec se ze světelného meče stane jakýsi armádní švýcarský univerzální nůž - bude hodně použitelný.

Autoři si byli síli světelného meče vědomi, a aby udrželi v Jedi Knight II: Jedi Outcast, hladinu zábavy, rázem změnili i obsazení na straně nepřátel. Imperiální vojáky v bílich uniformách vystřídali rodiani a granové. Jedná se o tradiční potvory v osazenstvu Hvězdných válek, které účinkovaly již v předchozích dvou dílech a nyní byli oprášeny a přezbrojeny. Rodiani mají již zmiňovanou pušku Tenloss Distruptor, s níž vás dokáží zasáhnout napříč celou úrovní, aniž byste je vůbec spatřili. Granové jsou vybaveni termálnímy granáty, které umí hodit, kam si zamanou, s ucházející přesností. Vtip je v tom, že proti oběma zbraním je světelný meč naprosto neůčiný a vy musíte sáhnout pro méně civilizační zbraně. Uvědomíte si to v okamžiku, kdy se na měsíci Nar Shaddaa pokusíte doslova ,,vybílit" místní bar po malém nedorozumění s barmanem. Zdejší ochranka je takřka úplně složena z rodianů a granů, takže premiéru světelného meče budeme muset odložit na neurčito.

Se zlomem dochází i k razantní, téměř zázračné proměně designu úrovní, který se rázem zlepší o tisíc procent. Kupříkladu zmíněný měsíc Nat Shaddaa, kde začínal děj Jedi Knight: Dark Forces II. Jedná se o punuré místo stižené velkým stupněm urbanizace, kde z černé propasti, jejíhož dna není možno dohlédnout, vyrůstají pod hvězdnou oblohou podivné modré domky dekorované neony. Nad tím vším visí labyrint lávek, mostů a různých převisů, po nichž se pohybujete - atmosféra je dokonalá. Nechybí ani vynikající nápady, například když musíte skočit asi z třetího patra prosklenou střechou do zamčeného řídícího střediska apod. Tentokrát již nehledáte tlačítka, hledáte cestu. Úroveň je navíc zamořena rodiani , kteří na vás střílejí na každém kroku z míst, kam nemáte možnost dohlédnout. Ne jednou jsem se musel nechat zabít abych zjistil, nepřátelovu polohu - a ani poté ještě nemáte vyhráno, protože rodiani jsou rychlí a přesní, takže vás vždy před svým zabitím vždycky dokáží alespoň jednou zasáhnout.

Brzy se do všeho začnou plést vaše schopnosti ovládat sílu. Počítam mezi ně hlavně možnost odstčit nebo naopak přitáhnou k sobě ruzné předměty (vetšinou nejrůznější krabice, vozíky, štíty nebo zbraně), které také mohou sloužit k odhazování nepřátel či jejich odzbrojení. Stojí-li strážný na okraji propasti, není nic jednoduššího než ho pomocí síli hodit dolů. Jaké je asi překvapení pro imperiálního vojáka když mu zdálky vyrvete zbraň z ruky.... Následuje kupříkladu škrcení (oblíbená to demonstrace Darth Vaderovi síli), metání blesků, nebo ovlivňování mentálně slabších protivníků. Pokud je na vaší straně dostatek zkušeností mužete protivníka třeba přimět k tomu aby bojoval po vašem boku. Pochopitelně to neplatí na temné ritíře řádu Jedi, na ně lze naopak uplatnit skok, zrychlení nebo hojení. Skok vám postupně umožní několikaznásobit dosah a zrychlení naopak zpomaluje svět kolem vás. Při dokonalém zvládnutí těchto schopností se ze světelného meče stává balet smrti.

K vytvoření Jedi Knight II: Jedi Outcast byl použit engine Quake III: Arena, který je sice trochu zastaralí, ale Ravem Software jsou pověstní tím, že dokáží z technologie id Software vymáčknout první poslední - aby také ne, když jejich engine používali v různých podobách od okamžiku, kdy vyšel Doom (který byl použit jako základ Hereticu). A tak si můžete vychutnat takové detaili jako jsou třeba rýhy na stěně. Za vizuální stránkou nezaostává ani hudební, protože autoři vasadili na původní doprovod Johna Wiliamse, který byl použit, resp. třetího dílu tril- res. sextalogie Hvězdných válek, což je dílo vskutku monumentální a navíc klasické. Vždyť John Wiliams má na svém kontě soundtracky k více než stovce snímků, včetně E.T. mimozemštán, Schindlerova seznamu, Indiana Jonese a nebo nejnovější Harryho Pottera a jakmile uslyšíte první tóny legendárních fanfár, je vám jasné že volba byla správná.

Jedi Knight II: Jedi Outcast potvruzuje že řada započatá Dark Forces a Jedi Knight: Dark Forces II je skutečně kvalitní, na rozdíl od ostatní produkce pod obchodní znaačkou Star Wars nemusí spoléhat na to, že ji bude recenzovat nějaký fanoušek Hvězdných válek. Pokud jste právě dohráli Medal of Honour: Allied Assault a na mlsání plánujete sáhnout po něčem, co je minimálně stejně dobré, neměli byste Jedi Knight II: Jedi Otcast vynechat. Nebudete zklamaní.

ZBRANĚ:

BRYAR PISTOL

E-11 BLASTER RIFLE

LIGHTSABER

**